Pět důvodů, že Ježíšovo vzkříšení je historický fakt – 3. Náhlá změna ve víře a v praktikách tisíců Židů

Krátce po Ježíšově smrti, tisíce Židů v Jeruzalémě a okolním regionu začali opouštět základy na nichž byla postavena jejich víra a celá společnost.

Náhle opouštěli víru a praktiky, kterým byli vyučováni od svého dětství svými rodiči i rabíny. Opouštěli víru a praktiky, které jim daly svou národní identitu a bez kterých nebyli přijati ve společnosti. Opouštěli víru a praktiky předků, které jim dokonce zajišťovaly správné postavení před Bohem, jak po generace předpokládali. Co tedy takto náhle tisíce Židů opustili?

A. Přinášení obětí v chrámu

Tisíce Židů po staletí přicházeli do chrámu obětovat zvířata, protože předpokládali, že takto jim budou přikryty jejich hříchy. Podle starozákonních spisů totiž prolití krve zvířete přikrylo hřích. Co tedy změnilo chování Židů v té době?

Uvědomili si, že Ježíš je ten pravý „Beránek Boží, který snímá hříchy světa“ (Jan 1:29, 36). Uvědomili si, že všechny ty starozákonní oběti byly pouze „pouhým stínem budoucího dobra, ne samu podobu těch skutečností (Židům 10:1) – předzvěst toho, co Bůh měl dosáhnout skrze smrt svého Syna. Slyšeli o tom (někteří možná i na vlastní oči viděli), že opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů (Marek 15:38). Vzpomněli si, že Ježíš jim říkal, že dokonce samotný chrám bude zbořen (Matouš 24:2). A tak si uvědomili, že věci se změnili. Uvědomili si, že od té doby žili již pod novou smlouvou, kterou Bůh přislíbil.

Opustit židovství a obětní systém bylo pro každého člena této společnosti absolutně nepředstavitelná věc. Rovnalo se to společenské a duchovní sebevraždě. Přesto tuto věc tisíce Židů po vzkříšení Krista bez ohledu na následky udělalo. A nezůstalo pouze u toho. Tisíce Židů se začalo měnit.

B. Změna dne uctívání ze soboty na neděli

Samozřejmě, že pro Židy nebyla sobota pouze dnem, kdy si mohli odpočinout od každodenní práce, ale byla také dnem, kdy ses scházeli v synagogách, uctívali společně Boha a studovali Písmo. Takto prožívali sedmý, poslední den týdne (sobotu) již asi 1500 let!

Ale téměř přes noc se tisíce Židů začalo potkávat v den jiný – první den v týdnu (Skutky 20:7, 1. Korintským 16:2). Tento den začali nazývat Dne Páně (Zjevení 1:10). Proč Den Páně? Protože v tento den byl Ježíš vzkříšen v mrtvých (Matouš 28:1). Začali se tedy vídat v dané dny na památku vzkříšení našeho Pána. O něco později také zpřístupnili setkávání pohanům, což bylo do té doby absolutně nepřípustné.

Tito Židé, kteří tvořili prvotní církev, věřili, že příchod zaslíbeného Mesiáše (řecky Krista), spolu s Jeho smrtí a vzkříšením, uvolnil cestu k novému vztahu s Bohem. Ke vztahu, který byl založen ne na přinášení obětí v chrámu, ani ne na dodržování Mojžíšova zákona, ale na životodárné moci toho, kdo nesl náš hřích, vzkříšeného Spasitele.

Toto je jenom malá část toho, co se ve skutečnosti událo. Bylo by možné říci mnohem více, více informací a detailů. Pokud máte zájem tuto záležitost zkoumat, rádi bychom Vám doporučili knihu Lee Strobela Kauza Kristus.