Ježíš v Markovi

Markovo Evangelium je psáno s důrazem na pohanského čtenáře, protože se zde nenachází záležitosti důležité pro židovské obyvatelstvo. Pán Ježíš je nám zde představen jako trpící Služebník, jako Ten, který nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sám sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.

Výroky, které o sobě Pán Ježíš Kristus pronesl v Evangeliu podle Marka, případně někdo o Něm v této druhé knize Nového Zákona. Měli by sloužit k potěšení věřícím a pomoci hledajícím. Jeho výroky ať jsou nám povzbuzením, oporou, ponaučením. Skrze Jeho Slovo pohleďme na Něj a na Jeho dílo! V něm se potěšujme.

Samozřejmě jsou zde i přímé odkazy přímo na verše z Písma – kliknutím na číslo verše se Vám otevře daný verš Božího Slova. Byl použit Studijní překlad Bible.

∴

Mk 1:11: A z nebes zazněl hlas: „Ty jsi můj Syn, Milovaný, v tobě jsem nalezl zalíbení.“

Mk 1:38: Říká jim: „Pojďme jinam, do sousedních městeček, abych i tam hlásal evangelium, neboť kvůli tomu jsem vyšel.“

Mk 2:5-11: Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny. “ Seděli tam někteří z učitelů Zákona a uvažovali ve svých srdcích: „Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, ne-li jediný: Bůh. “Ježíš hned svým duchem poznal, že takto uvažují, a řekl jim: „Proč tak uvažujete ve svých srdcích? Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚ Tvé hříchy jsou odpuštěny ‘, nebo říci: ‚Vstaň, vezmi své lehátko a choď‘? Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět hříchy na zemi …“, říká ochrnutému: „Tobě pravím: Vstaň, vezmi své lehátko a jdi do svého domu.“

Mk 2:17: Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné.“

Mk 3:4: A jim řekl: „Je v sobotu dovoleno učinit dobře, nebo zle, duši zachránit, nebo zahubit?“

Mk 3:28-29: Amen, pravím vám, že všechno bude lidským synům odpuštěno, prohřešení i rouhání, jakkoliv by se rouhali. Kdo by však vědomě promluvil zle proti Duchu Svatému, nemá odpuštění v tomto věku, ale je vinen věčným prohřešením. “

Mk 3:33-35: Odpověděl jim: „Kdo je má matka a moji bratři?“ A rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, má matka a moji bratři. Neboť kdo činí Boží vůli, to je můj bratr, má sestra i matka.“

Mk 4:11-12: Říkal jim: „Vám je dáno tajemství Božího království, avšak těm, kteří jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích, aby hledíce hleděli a neuviděli, slyšíce slyšeli a nechápali, neobrátili se a nebylo jim odpuštěno.“

Mk 4:22: Vždyť nic není skryté, než aby bylo zjeveno; ani nic nebylo ukryto, leč aby vyšlo najevo.

Mk 6:4: Ježíš jim říkal: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, mezi svými příbuznými a ve svém domě.“

Mk 7:6-8: On jim však řekl: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je napsáno: ‚Tento lid mne ctí rty, ale jejich srdce je ode mne velmi daleko. Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy.‘ Opustili jste přikázání Boží a držíte tradici lidí.“

Mk 8:34-38: A zavolal si zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne. Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji; kdo by však zahubil svou duši kvůli mně a evangeliu, zachrání ji. Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, ale své duši uškodí? Neboť co může dát člověk výměnou za svou duši? Kdo by se styděl za mne a za má slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, když přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“

Mk 9:7: A objevil se oblak a zastiňoval je, a z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj Syn, ten Milovaný, poslouchejte ho.“

Mk 9:19: On jim na to říká: „Ach, pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu u vás? Jak dlouho ještě vás budu snášet?“

Mk 9:31: Vyučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka je vydáván do rukou lidí a ti ho zabijí. A až bude zabit, po třech dnech vstane.“

Mk 9:35-37: Posadil se, zavolal Dvanáct a řekl jim: „Chce-li být někdo první, bude poslední ze všech a služebník všech.“ A vzal dítě a postavil je doprostřed nich; pak je vzal do náručí a řekl jim: „Kdokoli přijme jedno z takových dětí na základě mého jména, mne přijímá; a kdo by mne přijímal, nepřijímá mne, ale toho, který mne poslal.“

Mk 9:38-50: Jan mu říkal: „Učiteli, viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu v tom, protože nechodil s námi.“ Ježíš však řekl: „Nebraňte mu, neboť není nikdo, kdo na základě mého jména učiní mocný čin, aby o mně mohl brzy nato promluvit zle. Vždyť kdo není proti nám, je pro nás. Neboť kdo by vám dal napít číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám, že určitě nepřijde o svou odměnu.“ „Ale pro toho, kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, by bylo mnohem lepší, kdyby mu přivázali velký mlýnský kámen na krk a hodili ho do moře. Svádí-li tě tvá ruka, utni ji. Lépe je pro tebe do života vejít zmrzačený, než mít obě ruce a odejít do Gehenny do neuhasitelného ohně, kde jejich červ neumírá a oheň nehasne. A svádí-li tě tvá noha, utni ji. Lepší je pro tebe do života vejít chromý, než mít obě nohy a být hozen do Gehenny, kde jejich červ neumírá a oheň nehasne. A svádí-li tě tvé oko, vyjmi je. Lépe je pro tebe do Božího království vejít jednooký, než mít obě oči a být hozen do Gehenny, kde jejich červ neumírá a oheň nehasne. Neboť každý bude osolen ohněm a každá oběť bude osolena solí. Sůl je dobrá. Kdyby se však sůl stala neslanou, čím ji ochutíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou pokojně.“

Mk 10:6-9: Od počátku stvoření je Bůh učinil jako muže a ženu. Proto opustí člověk svého otce i matku a přilne ke své ženě. A budou ti dva jedno tělo, takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje.

Mk 10:14-15: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takových je Boží království. Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“

Mk 10:18: Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný: Bůh.

Mk 10:29-31: Ježíš říkal: „Amen, pravím vám, není nikdo, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu, aby nyní v tomto období nedostal stokrát více domů, bratrů a sester, matek a dětí a polí s pronásledováními a v přicházejícím věku život věčný. Mnozí první budou poslední a poslední první.“

Mk 10:33-34: „Hle, vystupujeme do Jeruzaléma; Syn člověka bude vydán velekněžím a učitelům Zákona a odsoudí ho k smrti a vydají ho pohanům. Budou se mu posmívat, plivat na něho, zbičují ho a zabijí; a po třech dnech vstane z mrtvých.“

Mk 10:45: Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“