Charles H. Spurgeon

Charles Haddon Spurgeon (19.6.1834, Kelvedon – 31.1.1892, Mentone, Francie) byl britský reformátor, baptista. Od svých deseti let hledal Boha a spásu. Po pěti letech hledání se ukryl před sněžením v metodistickém kostelíku a slyšel ne příliš zdařilé kázání na text Izajáš 45,22: „Pohleďte na mě a dojdete spásy všechny dálavy země.“ Toho dne se Spurgeon setkal s Kristem. Ježíš Kristus se stal jeho vyznáním na celý život.

Charles Haddon Spurgeon – citáty

Lidé dovolí Bohu být kdekoliv, jen ne na Jeho trůně. Dovolí Mu být v Jeho dílně, utvářet světy a dělat hvězdy. Dovolí Mu být v Jeho chudobinci, rozdávat své almužny a udílet štědré dary. Dovolí Mu nést zemi a podpírat její pilíře, nebo rozsvěcovat nebeská světla, či vládnout vlnám vždy dmoucího oceánu; ale když Bůh vystoupá na svůj trůn, pak Jeho stvoření skřípá zuby. A my hlásáme Boha na trůnu, a Jeho právo činit se svými, jak chce sám, jednat se svým stvořením, jak se Mu zdá nejlépe, aniž by se o tom s nimi radil; tehdy na nás syčí a hrozí nám, a tehdy se lidé odvrací, zacpávajíce si uši, neboť Bůh na trůnu není Bůh, kterého milují. Ale je to Bůh na trůnu, kterého milujeme kázat. Je to Bůh na svém trůnu, komu věříme.
∴
Nestydím se označovat za kalvinistu, nemám rozpaky nazývat se baptistou, ale pokud se mě ptají, co je moje vyznání, odpovídám: „Je to Ježíš Kristus“.
∴
Ach, pane Ježíši! Neznal jsem Tvou lásku, dokud jsem nepochopil význam Tvé smrti.
∴
Kristus nevykoupil svou církev svou vlastní krví, aby mohl přijít papež a ukrást si všechnu slávu.
∴
Příliš mnoho lidí smýšlí nízce o hříchu, a proto smýšlí nízce o Spasiteli.
∴
Největší radostí křesťana je dělat radost Kristu.
∴
Nic nevlévá do člověka život tak jako umírající Spasitel.
∴
Pamatuj, že Pán Ježíš přišel odejmout hřích třemi způsoby; přišel vzít trest za hřích, moc hříchu a nakonec, přítomnost hříchu.
∴
Nekonečný, a přece dítě. Věčný, a přesto zrozený z ženy. Všemocný, a přesto se držel ženiných prsou. Podpíral vesmír, a přesto potřeboval být nesen na matčiných rukou. Král andělů, a přesto domnělý syn Josefův. Dědic všech věcí, a přesto tesařův pohrdaný syn.
∴
Není-li ti Kristus vším, není ti ničím. On nikdy nevejde ve společenství jako částečný Spasitel lidí. Má-li být něčím, musí být vším, a nebude-li vším, není ti ničím.
∴
Slyšíte-li někoho, jak haní Bibli, můžete obvykle usoudit, že ji vůbec nečte.
∴
Bránit [Bibli]? To bych stejně tak mohl bránit lva! Vypusťte ji – ona se ubrání sama.
∴
Falešní bohové trpělivě snáší existenci jiných falešných bohů. Dágon může stát s Bélem, a Bél s Astarot; jak by také mohl být kámen a dřevo a střábro pohnut pobouřením; ale protože Bůh je jediným živým a pravým Bohem, Dágon musí padnout před Jeho archou; Bél musí být zbořen, a Astarot musí pohltit oheň
∴
Ten, kdo čte Bibli, aby jí vytýkal chyby, brzy jistí, že Bible vytýká chyby jemu.
∴
Mnohý text [Písma] je napsán tajným inkoustem, který musí být přiložen k ohni protivenství, aby byl viditelný.
∴
Čím více čtete Bibli a rozjímáte nad ní, tím více nad ní budete žasnout.
∴
Chceme-li probuzení, musíme probudit naši vážnost vůči Slovu Božímu.
∴
Když Satan nemůže dostat veliký hřích, vpustí malý, jako zloděj, který jde a nalezne všechny okenice potáhlé železem a zevnitř zavřené. Nakonec uzří malé okýnko v komůrce. Nemůže se dostat dovnitř, a tak tam pustí malého chlapce, aby mohl jít okolo a otevřít zadní dveře. Tak ďábel vždy s sebou nosí malé hříchy, aby šly a otevřely mu zadní dveře, a my ten jeden pustíme dovnitř, řka: „Ó, ten je jen malý.“ Ano, ale jak se ten malý hřích stane zkázou celého člověka!
∴
Je-li zde člověk, který by mi řekl, že hněv Boží je příliš těžký trest za jeho malý hřích, zeptám se ho, je-li ten hřích malý, proč se ho nevzdá?
∴
Vždy budeš moci vědět, jsi-li vysvobozen z viny hříchu, skrze odpověď na otázku: Jsem vysvobozen z lásky k hříchu?
∴
Nechceš-li smrt hříchu, budeš mít hřích k smrti. Není jiná možnost. Nezemřeš-li hříchu, zemřeš pro hřích. Nezničíš-li hřích, hřích zničí tebe.
∴
Vystříhejte se samospravedlnosti. Černý ďábel prostopášnosti hubí své stovky, ale bílý ďábel samospravedlnosti hubí své tisíce.
∴
Odpor vůči Boží svrchovanosti je ve své podstatě ateismus.
∴
Shledáte, že ti, kdo spílají samému Božímu bytí, ač ve svém svědomí vědí, že je Bůh, přesto svými rty rouhavě popírají jeho existenci. Tito lidé říkají, že žádný Bůh není, protože si přejí, aby žádný nebyl.
∴
Zaznamenal jsem, že kdykoliv se někdo vzdá své víry ve Slovo Boží protože to vyžaduje, aby věřil mnoha věcem, jeho nevěra vyžaduje, aby věřil ještě více věcem. Jsou-li ve víře Kristově nějaké obtíže, nejsou ani z desetiny tak velké, jako nesmysly v jakémkoliv systému nevěry, který se ji snaží nahradit.
∴
Hřích a peklo jsou sezdáni, dokud pokání neprohlásí jejich rozvod.
∴
Satan dovede způsobit, že lidé tančí na okraji pekla, jako by byli před branami nebe.
∴
Pokání a víra jsou neznovuzrozeným odporné; raději by opakovali tisíc formálních modliteb, než vyronili jednu jedinou slzu pravého pokání